Todeňská hora a vyhlídka Oldřicha Fencla.

Todeňská hora (608,4 m n. m.) je jedním z vrcholů Pořešínské pahorkatiny, který se nachází v okrese České Budějovice mezi Ločenicemi, Komařicemi a Trhovými Sviny.

Na jižním svahu hory, na okraji lesa se otevírá široký rozhled od Novohradských hor, přes Slepičí hory, Rojovský hřbet až k Plechému. Vyhlídka je pojmenována po Oldřichu Fenclovi, který tento jedinečný kout objevil v květnu 1965. Poté sem bylo zavedeno turistické značení. Ze západního okraje lesa výhled pokračuje od Kleti, k Libínu, Boubínu a daleko k severozápadu.

Kostel v Trhových Svinech, na Svaté Trojici

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Trhových Svinech je původně kostelem raně gotickým z konce 13. století, přestavěným ve druhé polovině 15. století do téměř dnešní podoby.

Je středobodem města Trhové Sviny, o němž se první zmínka datuje do roku 1260 a nalezena byla v predikátu Ojíře ze Svinů. Samotný Ojíř je považován za stavebníka svinenského kostela Nanebevzetí Panny Marie a také zakladatele svinenského hradu, jenž se nezachoval a jeho obrannou funkci dle důkazů přebral právě samotný opevněný kostel. Město získalo svou důležitost zejména kvůli křížení dvou obchodních cest spojujících čtyři města, a to České Budějovice, Borovany, Nové Hrady a Český Krumlov. Kostel díky své přestavbě na sklonku 15. a 16. století patří mezi nejvýznačnější památky pozdní gotiky, které lze nalézt v Jihočeském kraji. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel Nejsvětější Trojice je římskokatolický poutní chrám u města Trhové Sviny v okrese České Budějovice. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Půdorys kostela je kruhový a zároveň zachovává princip trojnosti. Středovou svatyni obklopuje hradba s opěráky a šestibokým ambitem, přičemž tři strany ochozu mají vížky.

V sousedství poutního kostela se nachází budova někdejších malých lázní, které byly v provozu do konce 19. století.

Do nitra starého lesa, nebo na daňky?

Daňčí zvěř v oblasti Todeňské hory začala být chována v roce 1991.

300 m níže na úpatí byla zřízena chovná aklimatizační obůrka, vyšlechtěna kvalitní zvěř a vypuštěna do volné přírody v roce 1994.

Kohout, Slepičí hory, Kraví hora, Novohradské hory

Slepičí hory leží na jihu Česka v blízkosti Novohradských hor.

Novější členění je jako podokrsek zařadilo do nově vymezeného okrsku Kohoutská pahorkatina.

Jedná se o výrazný hřbet, který je ze všech stran omezený zlomovými svahy. V geologické stavbě převládají žuly a granodiority. Nejvyšší horou je Kohout (870 m), druhým nejvyšším vrcholem je Vysoký kámen (nazývaný též Slepice) ležící 865 metrů nad mořem.

Nádrž slouží jako zdroj pitné vody pro České Budějovice a široké okolí (přibližně 350 000 lidí). Z důvodů zajištění kvality vody je snahou udržovat v nádrži co nejvyšší množství vody. Nádrž má relativně malý objem. Hráz je sypaná kamenitá s jádrem ze sprašových hlín. Vzhledem k těmto faktům je retenční schopnost nádrže značně omezená. Při povodních je prioritou odvést vodu přes výpustní zařízení tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost přehradního tělesa. Z těchto důvodů se vodní nádrž Římov nikdy nemohla a ani nebude významným způsobem podílet na omezení povodní na řece Malši.